Jak rozvíjet hrubou motoriku a proč je tak důležitá?

„Hra je nejvyšší stupeň dětského vývoje… je to volné vyjadřování nitra… je předobrazem a podobou celého lidského života… hra je zrcadlo života vlastního i cizího, vnitřního života a života okolního… otvírá dítěti pohled do všech světů, pro které máme dítě vychovat a rozvíjet ho pro tento svět.“ F. A. W. Fröbel

Tento článek byl vytvořen nejen jako pomůcka pro vyučující základních škol, ale především pro učitele mateřských škol a rodiče. Naší snahou je, aby mohli pedagogičtí pracovníci i zákonní zástupci lépe pracovat s dětmi, u nichž se projevují některá oslabení.

Hry minulých generací

Hry dnešních dětí se výrazně liší od her minulých generací, což se často odráží na jejich připravenosti na školní docházku. V mnoha ohledech, především při práci s technikou, jsou dnešní děti vyspělejší na úkor fyzických aktivit i percepčních a percepčně motorických funkcí. Hry minulých generací nenásilně rozvíjely ty funkce, které dnes musíme u dětí posilovat cíleným nácvikem. Např. školka s míčem či švihadlem podporovala pohybovou dovednost a koordinaci, odhad i serialitu (posloupnost prvků). Obyčejná hra na schovávanou rozvíjela prostorovou orientaci, sluchové vnímání i trpělivost a sebeovládání. „Všechno lítá, co peří má“ vedlo děti k převádění slovních instrukcí do pohybu, tudíž podporovalo nejen intermodalitu, ale i schopnost rychlé reakce. „Čáp ztratil čepičku“ byl hrou upevňující znalost barev a zrakové vnímání.

               Stává se, že učitelé mateřských a základních škol si stěžují, že někteří rodiče se dítěti dostatečně nevěnují, nerozvíjejí smyslové vnímání či neprocvičují právě probírané učivo. Rodiče, kteří s dítětem každodenně pracují, nemohou pochopit, proč se jejich péče neodráží na výkonech dítěte. Takováto situace je pro všechny zúčastněné velmi demotivující, i když východiskem může v mnoha případech být zaměření se na oslabenou funkci. Z tohoto důvodu se budeme postupně zabývat projevy jednotlivých oslabení v těchto oblastech:

·        jemné motorice

·        řeči a myšlení

·        smyslovém vnímání (zrakovém a sluchovém)

·        plošné a prostorové orientaci

·        paměti

·        serialitě 

·        intermodalitě

Přineseme náměty i na hrové činnosti, které pomohou děti rozvíjet.

Rozvoj hrubé motoriky

Hrubá motorika se rozvíjí již od narození a cvičí se při všech tělesných hrách. Měla by vždy vycházet ze správného držení těla a postupně se zdokonalovat. Důležité je postupovat od jednoduššího pohybu k složitějšímu a od největšího rozsahu pohybu k menšímu. Nejsnadnější pohyb je ve vodě.

Hrubou motoriku lze rozvíjet následujícími činnostmi: 

·        zpevňováním a uvolňováním celého těla nejprve vleže, pak přes sed do stoje…

·        plazením s pravidelným střídáním rukou a nohou; důležité je držet hlavu v ose těla…

·        lezením po čtyřech, po kolenou, vpřed, vzad, s hlavou vztyčenou/skloněnou...

·        dospělý a dítě sedí proti sobě; dospělý s pokrčenými koleny, dítě má nohy napnuté; střídavě se dotýká pravým chodidlem pravého kolena dospělého a levým chodidlem levého kolena dospělého…

Ukázky sledu několika cviků

·        vsedě tlesknout na kolena; tlesknout rukama do dlaní

·        vsedě tlesknout na kolena; tlesknout vedle nohou

·        vsedě tlesknout na kolena; ruce zkřížit na ramena

·        vsedě tlesknout na svá kolena; tlesknout na ruce protisedícího

·        vsedě tlesknout na svá kolena; pak obě osoby tlesknou křížem pouze pravou rukou; tlesknout na svá kolena; obě osoby tlesknou křížem pouze levou rukou

·        stoj spatný; předpažit; upažit; připažit; sestavu opakovat

·        stoj spatný; pokrčenou nohou přednožit; unožit a přinožit…

Ukázky koordinace odlišných pohybů končetin

·        podle slovního doprovodu se cvičící dotýkají jednotlivých částí těla v pořadí – hlava, ramena, kolena, palce (u nohou), kolena, palce, kolena, palce, hlava, ramena, kolena, palce, oči, uši, pusa, nos

·        ruce v bok; při poskoku měnit postavení nohou (pravá vpřed, levá vzad a naopak)

·        předchozí poskoky doplnit o střídavé kmitání rukama dopředu a dozadu

·        stoj spatný; pravá ruka předpažuje a levá souběžně vzpažuje; pohyb rukou se střídá

·        stoj spatný; pravá ruka vzpažuje a levá souběžně upažuje; pohyb rukou se střídá

·        dvojice stojí čelem proti sobě, každý tleskne do dlaní; křížem tlesknou pravou rukou na pravou ruku; každý tleskne do dlaní; křížem tlesknou levou rukou na levou ruku; každý tleskne do dlaní; nakonec tlesknou oběma rukama pravou proti levé;  každý tleskne do dlaní…

·        pravá ruka předpažená, levá připažená; pravá upažená, levá předpažená; pravá připažená, levá upažená; pravá ruka předpažená, levá připažená…

·        pravá i levá ruka cvičí ve stejném sledu, pouze o dobu později (pravá ruka předpažená, levá připažená; pravá upažená, levá předpažená; pravá vzpažená, levá upažená; pravá připažená, levá vzpažená; pravá ruka předpažená, levá připažená…)

·        stoj spatný, ruce upažené; poskokem roznožit, současně připažit; poskokem stoj spatný, ruce upažit…

Příklady her vhodných pro rozvoj hrubé motoriky 

„Házecí hra – kroužky“

Házecí hru lze využít v interiéru i exteriéru. Děti si házením na cíl procvičují zručnost, učí se soustředěnosti a koordinaci pohybu.

„Skákací guma“

Zlepšuje tělesnou kondici a koordinaci pohybu. Lze ji umístit do úrovně kotníků, půli lýtek, do úrovně kolen, půli stehen a pasu. Čím výše guma je, tím je pohyb složitější. Přes gumu skáčeme snožmo, střídavě po jedné noze a se zkříženýma nohama. 

„Švihadlo“

Kromě již zmíněných oblastí posiluje celkovou kondici, vytrvalost, břišní svaly a svaly i klouby horních a dolních končetin. 

Školka:

1. Desetkrát přeskočíme švihadlo snožmo.

2. Devětkrát přeskočíme švihadlo střídavě pravou a levou nohou.

3. Osmkrát přeskočíme na pravé noze.

4. Sedmkrát přeskočíme na levé noze.

5. Šestkrát přeskočíme snožmo se zkříženýma nohama.

6. Pětkrát přeskočíme snožmo, švihadlo točíme dozadu.

7. Čtyřikrát přeskočíme se střídáním přeskoku snožmo a se zkříženýma nohama.

8. Třikrát přeskočíme švihadlo na pravé noze, švihadlem točíme dozadu.

9. Dvakrát přeskočíme švihadlo na levé noze, švihadlem točíme dozadu.

10. Posledním cvikem je tzv. „vajíčko“ – švihadlo přeskočíme snožmo a točíme jím dozadu, ruce jsou zkřížené před tělem.

„Zamotej se“

Hra je určena pro dva hráče stojící na dvou rohožích a jednoho rozhodčího, který roztočí dvě káči. Podle symbolů, které padnou, dává pokyny hráčům, kde se mají dotknout rohože rukama či nohama. Ten, kdo první neudrží svou pozici, sice prohrává, ale zdravě protáhne tělo.

K rozvoji hrubé motoriky slouží i atrakce na dětských hřištích (prolézačky, skluzavky, houpačky, sítě, provazy, šplhadla, trampolíny atd.). Menší děti mohou vozit kolečko, používat dětské zahradní náčiní. Děti však můžeme rozvíjet i v přírodě a bez drahých pomůcek. Můžeme házet kameny do vody, šišky na určený cíl, klacky do dálky atd. Velké kameny pomohou při lezení a skákání, klády a spadlé kmeny při udržení rovnováhy. Na měkké lesní cestičce mohou děti skákat panáka, schovávat se za stromy, obíhat přírodní překážky, běhat mezi nimi slalom atd. Využít však můžeme i staré noviny a letáky – zmuchlané poslouží jako míče.

Dítě pohybovou koordinaci zdokonaluje i při nápodobě pracovních činností dospělých, jakými jsou vysávání, zametání, utírání, vyndávání prádla z pračky a pomoci při jeho věšení. 

Dítě pohybovou koordinaci zdokonaluje i při nápodobě pracovních činností dospělých, jakými jsou vysávání, zametání, utírání, vyndávání prádla z pračky a pomoci při jeho věšení. 

Projevy oslabení v hrubé motorice