Zrak
Orgánem ZRAKU jsou oči. Pomocí zraku vidíme svět kolem sebe v celé jeho kráse. Vnímáme barvy i tvary, světlo i tmu. Máme je uloženy v očních jamkách. Oko má kulatý tvar. Každý máme jinou barvu očí, jinou barvu duhovky. Ta černá tečka uprostřed oka se nazývá zornice a reaguje na světlo. Pokud je hodně světla, zornice se zúží, pokud je málo světla, zornice se rozšíří. Zvenku jsou oči chráněny obočím, víčky a řasami. Zavřeme-li víčka, svět se ponoří do tmy a my se pohybujeme nejistě a ztrácíme orientaci. Oči jsou pro nás velmi důležité, nedají se ničím nahradit. Je potřeba si je vždy chránit. Nikdy se nedívat do ostrého světla, nehrát si s věcmi, které by mohly poškodit náš zrak. Lidé, kteří nevidí, buď od narození nebo důsledkem úrazu, se nazývají slepí či nevidomí. Poznáte je podle toho, že nosí bílou hůlku. Je slušné a hezké se zeptat, jestli nepotřebují pomoc, pokud je potkáte na ulici - např. převézt přes přechod.
Sluch
SLUCH – sídlem sluchu jsou uši. Ze sluchového ústrojí vidíme jen boltec (říkáme mu ucho), ale ucho je i uvnitř hlavy. Jak to funguje? Zvuky rozeznívají v uchu malou membránu, které se říká bubínek. Pak se přenášejí do mozku. Do ucha se nesmí nic strkat, aby se bubínek neprotrhl. Střední ucho se skládá z bubínku, kladívka, kovadlinky a třmínku. Lidské ucho vnímá celou škálu zvuků od hlubokých tónů po vysoké pískání. Tímto smyslem vnímáme i řeč. Ten, kdo od narození neslyší, se většinou ani nenaučí zcela správně vyslovovat všechny hlásky. Silným zvukem, který trvá příliš dlouho, si můžeme sluch poškodit – např. příliš hlasitou hudbou poslouchanou ze sluchátek.
Čich
ČICH je další smysl, který nám
zpříjemňuje život. Orgánem čichu je nos. Nosem rozeznáváme plno různých vůní
(rozkvetlé květiny, ovoce, vypečené kuřátko na talíři) a pachů (petrolej, hnůj...). Čich
nás také varuje před kouřem či zkaženými potravinami. A jak to funguje? Hluboko
v nose se nacházejí čichové řasinky, které zachycují vůně a pachy a
informují o tom mozek. 
Hmat
Pomocí HMATU můžeme určit, co je tvrdé či měkké, kulaté, hranaté, ostré, tupé, hladké, drsné, horké a studené. Jak to funguje? To vše tak dobře rozeznáme, protože máme v kůži po celém těle hmatové buňky (taková malá čidla). Nejvíce hmatových buněk máme na prstech a dlaních. A hádejte, kde byste jich naopak našli málo? Na zadečku, proto se sem často píchají injekce. I když si zavážeme oči, hmat nám pomůže určit, kterého předmětu se právě dotýkáme. Pomocí citlivých prstů mohou slepci číst písmo – tzv. Brailllovo písmo, které je tvořeno drobnými hrbolky, které jsou do papíru vyraženy. Ale najdete ho i ve výtahu, na lécích atd.
Chuť
CHUŤ má sídlo v ústech a na jazyku. Na jazyku je mnoho chuťových buněk, které mají svoji práci pečlivě rozdělenou. Špičkou jazyka vnímáme potraviny sladké. U kořene jazyka pak potraviny hořké a po stranách slané i kyselé. Pokud nám dobře chuťové pohárky nefungují – např. při nemoci, kdy je jazyk pokryt povlakem, zdá se nám veškeré jídlo mdlé, nijaké, zkrátka bez chuti.