ROPRATEM - Program pro rozvoj pracovního tempa
Mgr. Iva Kopecká, Mgr. Dagmar Ženková
Můžeme nějak pomoci žákům ke zrychlení jejich pracovního tempa? Existuje vůbec nějaká vhodná metoda k jeho podpoře?
Existuje. Mohou ji využít jedinci s percepčními či percepčně motorickými obtížemi, specifickou poruchou učení, poruchou pozornosti i ti, jejichž pomalé tempo souvisí s prodělaným závažným onemocněním. Jsou v ní využity naše mnohaleté zkušenosti nejen z učitelské, ale i poradenské speciálně pedagogické praxe.
Vznik ROPRATEMu
Program pro ROzvoj PRAcovního TEMpa (ROPRATEM) vznikal v pedagogicko-psychologické poradně, kdy jsme hledaly možnost, jak pomoci dětem s pomalým pracovním tempem negativně ovlivňujícím jejich školní výkony. Šlo většinou o průměrně až nadprůměrně disponované děti, jejichž školní výsledky neodpovídaly jejich schopnostem. Psychologickým vyšetřením u nich bylo často zjištěno oslabení v subtestech mapujících index rychlosti zpracování dat.
Protože nebyl k dispozici žádný ucelený program umožňující rozvoj pracovního tempa, začaly jsme ve volném čase tento materiál vyvíjet. V letech 2013 – 2015 nám bylo umožněno na našem tehdejším pracovišti jej otestovat. V pedagogicko-psychologické poradně jsme úzce spolupracovaly s kolegyněmi psycholožkami, které provedly nejen vstupní, ale většinou i následnou kontrolu poznávacích schopností probandů.
Co je cílem nácviku?
Primárně jde o zrychlení pracovního tempa žáka podporou jeho schopností i dovedností a rozvojem oslabených oblastí.
Žák by měl pracovat co nejrychleji, správně a v co nejvyšší možné kvalitě.
Komu je ROPRATEM určen?
Nácvik je doporučován především žákům základních škol, a to od 3. do 9. třídy.
Byl ale úspěšně aplikován i u žáků středních škol.
Které funkce procesu učení jsou touto metodou při nácviku rozvíjeny?
Pomalé pracovní tempo může být při průměrných poznávacích schopnostech důsledkem různých percepčních a percepčně motorických oslabení. Zvláště negativně se u dětí projevuje kombinace oslabení zrakového vnímání, seriality a intermodality. Principem nácviku je tedy posilování těchto funkcí. Do programu jsou také zapracovány jevy, které v poradně působily našim klientům největší obtíže. Zároveň bylo naší snahou rozvíjet co nejvíce dovedností. Proto je ROPRATEM zaměřen na:
· schopnost rychlejšího a bezchybného zpracování dat
· porozumění čtenému (porozumění a dodržování jednoduchých i kumulovaných instrukcí)
· schopnost organizovat si práci
· rozvoj logického myšlení (schopnost vyvodit algoritmus řešení, práce se strategiemi)
· soustředění a pozornost
· zrakové rozlišování
· zrakovou paměť
· intermodalitu (schopnost přepínat mezi různými způsoby vnímání) – v tomto materiálu jde o nahrazování původního zadání jinými symboly, číslicemi, písmeny
· serialitu (práce s posloupnostmi) – úkoly, v nichž dítě dodržuje algoritmus původního zadání (zachovává dané pořadí symbolů, číslic, písmen)
· plošné vnímání – např. práce se šipkami nebo plošně pojednanými symboly
· grafomotoriku a vizuomotorickou koordinaci – dodržování přesných linií čar, čitelnosti, podpora koordinace zrakového vnímání s jemnou motorikou ruky
· sebekontrolu a práci s chybou – cílený nácvik kontroly vlastní práce
Pracovní strategie
· Je vhodné, aby dítě používalo pracovní strategie, které si samo zvolí a které mu daný úkol usnadní. Rodič může zpočátku v případě potřeby poskytnout dítěti mírnou dopomoc. Např. má-li dítě doplňovat v daném pořadí písmena T S V P, může si pomoci jmény Tereza, Standa, Vašek, Petr nebo zeměpisnými názvy Tábor, Svitavy, Vacov, Praha atd.
· Úkoly je nutné plnit buď po řádcích, nebo v několika daných případech po sloupcích, a to bez přeskakování jednotlivých políček! Při použití této strategie se sice práce urychlí, ale dítě necvičí oslabené funkce (je však vhodné dítě pochválit, pokud tuto strategii vymyslelo).
· Pokud se dítě na ploše špatně orientuje, je možné zakrývat následující řádky bílým papírem.
· Pracuje-li s pastelkami, je vhodné, aby je pokládalo na stůl stále ve stejném pořadí.
· Pracuje-li v úkolu s písmeny, slabikami, slovy či číslicemi, čísly nebo symboly, které lze snadno pojmenovat, je lépe, aby dítě svou činnost hlasitě komentovalo.
· Symboly je možné přirovnat k běžným – dětem známým věcem – nebo označit jejich směr či množství jejich jednotlivých částí.
Ukázka úkolu rozvíjejícího serialitu (úkol č. 4):
Podle předlohy dopiš perem chybějící
písmena.
T S V P
T | S | V | P |
|
| V |
P |
| V | T |
| ||
|
| T |
|
| P | |
S |
|
|
|
| V |
Ukázka úkolu rozvíjejícího intermodalitu (úkol č. 12):
Podle předlohy zeleně dokresli
k daným znakům příslušné symboly.
♡ = × ⚪ = ∥ ∧ = ✝ ∩ = ⦸
∩ | ♡ | ∧ | ⚪ | ∩ | ♡ |
⚪ | ∧ | ♡ | ∩ | ♡ | ∧ |
♡ | ∧ | ⚪ | ♡ | ∧ | ∩ |
∧ | ⚪ | ♡ | ∧ | ∩ | ♡ |
Ukázka úkolu primárně rozvíjejícího zrakové vnímání (úkol č. 9):
Do posledního sloupce dopiš perem číslo, které se na řádku vyskytuje třikrát. Nakonec přeškrtni všechna políčka obsahující 2.
3 | 4 | 1 | 4 | 3 | 2 | 2 | 3 | 1 | 4 | 3 | |
4 | 1 | 3 | 1 | 2 | 3 | 4 | 1 | 3 | 1 | 2 | |
3 | 1 | 2 | 4 | 1 | 4 | 3 | 1 | 2 | 4 | 1 | |
4 | 2 | 4 | 3 | 4 | 2 | 1 | 4 | 3 | 1 | 2 |
Jak probíhá nácvik?
· Program je koncipován jako tříměsíční každodenní individuální nácvik nejen pod vedením pedagogického pracovníka (školního či poradenského speciálního pedagoga), ale především samotných rodičů, kteří budou po zacvičení s dítětem pracovat doma a dodržovat všechny pokyny uvedené v Metodické příručce.
· Pro střídavý nácvik pod vedením asistenta pedagoga / školního speciálního pedagoga a rodiče (dítě během týdne vypracuje první úkol ve škole, druhý doma; o víkendu doporučujeme opět vypracovat jeden úkol ráno a druhý odpoledne); tuto variantu je vhodné využít především u snadno unavitelných dětí.
· V předmětu speciálně pedagogické péče, neboť se při nácviku rozvíjejí percepční a percepčně motorické funkce.
· V ojedinělých případech mohou rodiče vést nácvik samostatně podle Metodické příručky.
Co je úlohou pedagogického pracovníka?
Pedagogický pracovník nejdříve rodiči a dítěti vysvětlí podrobnosti nácviku a zahájí ho zadáním čtyř vstupních úkolů V/a – V/d. Posléze zadá i Číselný čtverec (použití této zkoušky však není nutné).
Dále již dítě pracuje v domácím prostředí pod dohledem rodičů a pedagogický pracovník by měl na nácvik dohlížet alespoň jedenkrát měsíčně, dle možností i častěji. Při těchto návštěvách děti vypracují dva úkoly připadající na tento den a odborný pracovník zkontroluje doma vypracované úkoly a dle potřeby rodiče metodicky vede.
V závěru nácviku odborný pracovník zadá kontrolní úkoly Ka – Kd a opakovaně i Číselný čtverec. Veškeré kontrolní údaje přepočítá na vteřiny a zanese do Listu kontrol, který je součástí publikace. Porovnáním času opakovaně zadávaných úkolů lze snadno zjistit, k jakému posunu v rychlosti práce došlo.
Co je úlohou rodiče?
Rodič dohlíží na pochopení instrukce, držení těla, správný úchop tužky uvolněnou rukou, přiměřený tlak na podložku i dodržování správného tvaru a velikosti jednotlivých písmen, číslic, čar a symbolů.
Jakmile dítě úkol vypracuje a dokončí následnou kontrolu, rodič jeho práci ještě jednou překontroluje a řádky s případnými chybami označí znaménkem mínus. Čas této opravy již nestopuje, pouze na konec stránky uvede počet neodstraněných chyb.
Co je úlohou dítěte?
Dítě každý den po přípravě do školy vypracuje a ihned zkontroluje dva úkoly. Tato činnost by neměla přesáhnout 15 minut, proto extrémně pomalé děti v tomto limitu vypracují a zkontrolují pouze jeden úkol, což celý nácvik prodlouží. Vzhledem k měnícímu se typu úkolů a jejich narůstající obtížnosti se čas potřebný k jejich vypracování mění.
Dítě pracuje samostatně, postupuje po řádcích přesně podle předlohy, jednotlivé úkoly nepřeskakuje.
Jaké jsou výsledky z ověřování?
· Ověřování programu probíhalo v letech 2013 - 2015 na klientech vytipovaných psychologem při psychologickém vyšetření (WISC – III).
· Testováno bylo celkem 12 žáků ZŠ ve věku 9,3 – 14,1, tzn. od 3. do 8. třídy, polovina z nich navštěvovala 5. ročník.
Ověřovací fáze - výsledky celkových časů ve vstupních a kontrolních úlohách
|
Graf udává průměrný čas splnění úkolů a – d u 12 probandů. Po nácviku se tento čas statisticky významně zkrátil (vyhodnoceno s použitím Studentova t-testu).
Jaké máme zkušenosti z nácviku?
Kromě rozvoje logického myšlení, soustředění a pozornosti, zrakového rozlišování, intermodality i seriality došlo při ověřování tohoto programu k předpokládanému statisticky významnému zvýšení pracovního tempa (P ≤ 0,05), jak dokládá graf.
Důležitá je i zpětná informace podaná žáky, kteří měli ve vyučovacím procesu pocit, že nezaostávají v tempu za ostatními a snadněji se učí, což potvrzovali i jejich rodiče. Starší žáci oceňovali vedení k vytváření pracovních strategií, které si zvykli používat i při školní přípravě. U všech se dále zlepšila nejen samostatnost, ale i úroveň písma, schopnost důsledné kontroly vlastní práce a přesného plnění instrukcí. Podobných výsledků dosahovali i další klienti, s kterými jsme nadále pracovaly po ověřovací fázi. ROPRATEM tedy zcela naplnil naše očekávání.
Účinnost tohoto programu ověřovala v závěrečné práci v rozšiřujícím studiu speciální pedagogiky na Pedagogické fakultě Univerzity Karlovy v Praze Mgr. Hana Kressová. Své studium zde zakončila prací s názvem „Program pro rozvoj pracovního tempa (ROPRATEM)“. Ve svém výzkumu realizovaném na šesti klientech potvrdila výše popsané poznatky a na otázku, zda ROPRATEM přispívá ke zrychlení pracovního tempa, uvedla:
„Z hlediska odborných pracovníků byla prokázána efektivita programu v rozvoji pracovního tempa u všech popisovaných respondentů. U některých došlo vedle zrychlení pracovního tempa také k úpravě písemného projevu (Jiří). Bylo také pozorovatelné zlepšení pozornosti a vyrovnanější výkony ve škole (Ondřej). Program ROPRATEM také pozitivně ovlivnil školní prospěch respondentů (Karolína, Jakub, Ondřej, Marek).“
Tento program byl akreditován pod č. j.: MŠMT – 13086/2017-22592 v systému dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků v souladu se zákonem č. 500/2004 Sb.
Kromě seminářů v naší republice byl ROPRATEM na žádost slovenských kolegyň přeložen do slovenštiny. I na Slovensku již proběhlo několik seminářů.